Aquincum v Budapešti
Římané začli kolonizovat místa kolem Budapešti v prvním století po kristu. Kolonie fungovala několik století a občas sloužila k přezimování římské armády. Dnes je v Budapešti hned několik stop po Římanech.
Aquincum - římské občanské město
Aquincum bylo římské město na území dnešní Budapešti. Domy z prvního století, kdy byly stavby z hlíny a ze dřeva, nahradily v druhém století kamenné stavby. V době vlády Hadriana (kolem roku 124) získalo Aquincum statut municipium. Od té doby začalo město fungovat jako samostatné řídící středisko. Za Septima Severa získal status colonia. Ve 2.-3. století bylo město největší, podle odhadů to bylo něco kolem desíti až dvanácti tisíci obyvatel. Od druhé poloviny čtvrtého stoleí začal počet obyvatel Aquincia klesat. Od pátého století už byly k dispozici o využití budov pouze střípky zmínek.
Ačkoliv se struktura a velikost města Aquincum měnila, důležité rysy města - pilíře vodovodu, amfiteátrum a čtyřúhelná městská zeď byly na povrchu země vždy snadno viditelná. Dnešní múzeum a arhceologický park ukazuje pozůstatky jedné třetiny města. Ukazuje stav z doby druhého až třetího století.
Na křižovatce hlavních silnic mířících ze severu na jih a z východu na západ se nachází městské fórum, které se přizpůsobilo k okolí. K oblasti kolem fóra patřila svatyně Císařského kultu, bazilika, veřejné lázně a tabernasor.
Dále od hlavních silnic, v jihovýchodní a severní části města se nacházely domovy řemeslníků a dílny (slévárny bronzu). Dále od hlučných ulic centra se také nacházely domovy urozených občanů města, ozdobná stavení obyvatel s postavením. V domech měli vlastní svatyně a domácí lázně. Kolem města byl průmyslový pás - Na hlavních cestách a kolem břehu Dunaje pak fungovaly hrnčířské dílny.
Od třetího století nabýval obchod mezi východem a západem na důležitosti a v tuto dobu byl postaven masný trh. Ve čtvrtém století byla jedinnou novou stavbou v Aquincu pouze ranně křesťanská bazilika.
Městské amfiteátrum
Amfiteátrum leželo na sever vně městské zdi. Fungovalo už od druhého století a ve století třetím se ještě dočkalo rekonstrukce několikrát. Se svými rozměry 86,5 metrů x 75,5 metrů a konstrukcí by se mohlo zařadit mezi zemní amfiteátra. Dovnitř se dalo dostat dvěma branami. Kolem arény byla tři metry vysoká zeď pódia.
V Amfiteátru se pořádaly různé sportovní události a různorodé souboje gladiátorů, do kterých zapletly i tažná zvířata. Jelikož tato stavba měla ve městě největší kapacitu, pořádaly se zde důležitější shromáždění. Byly zde pořádány politické shromáždění a městské slavnosti. Když město občas navštívil římský císař, došlo i k proslovům k lidu tohoto města.
Vedle Amfiteátra se tyčily kasárny, kde trénovali gladiátory - šampióny. Prostor, který obklopoval kamenný plot a věž, která stála uprostřed, je v dnešní době zakryto zemí.
Na jižní straně západní brány Amfiteátra byla svatyně zasvěcená římské bohyni her Nemesis. Během vykopávek této svatyně zde byly nalezeny oltářní kameny s nápisy a zlomek sošky zmiňované bohyně Nemesis.
Akvadukt
Akvadukt je římský vodovodní systém, který teechnicky předčil svou dobu. V Budapešti spojoval římské lázně s pramenem. Lázně / koupaliště funguje v Budapešti i dnes pod stejným názvem. Akvadukty v Budapešti zásobovaly nejen občanské město, ale také vojenský tábor a vojenské město na druhé straně břehu Dunaje.
Voda tekla do systému vodovodu z jednoho areálu zasvěceného nymfám, kde si prameny vody draly cestu na povrch.
Ubytování v Budapešti a Maďarsku
Nepište mi ohledně ubytování. Tady můžete použít formulář a udělat rezervaci v hotelu v jakém chcete: